Triune brain part 1

Vžijte se do situace: jdete si večer lehnout, odhrnete peřinu a tam uvidíte ocásek…konkrétně hadí ocásek… co se stane? 

Nejdřív sebou škubnete…leknete se – ozvala se vývojově nejstarší část mozku – amygdala.

Hned na to pocítíte strach – to už se ke slovu dostal limbický systém, vývojově mladší část mozku. 

A až pak si uvědomíte, že to je ocásek dinosaura, kterého váš syn před spaním hledal asi půl hodiny – konečně se ke slovu dostal logik – neokortex, který celou situaci zanalyzoval a vyhodnotil. 

S teorií trojjedinosti mozku (triune brain) přišel poprvé Paul D. MacLean v roce 1960 a podrobně ji popsal o 30 let později ve své knize The Triune Brain In Evolution. No, a kdo si nechce přečíst celou jeho knihu a spokojí se s laickým vysvětlením, může pokračovat ve čtení tady:  

Tři části mozku – amygdala, limbický systém a neokortex, každá část je jinak vývojově stará/mladá a pro jinak rychlá. A každá způsobuje jinou reakci na podněty. 

Seznamte se: Amygdala

Tuto část mozku máme od našich předků plazů. Je zodpovědná za reakce typu „uteč“, „zamrzni“ a „bojuj“. Je taky nejrychlejší…jasný, přijde ohrožení života, tak není čas na nějaké přepočty a analýzy pomalého neokortexu. Musí se utéct, zamrznout nebo bojovat okamžitě. 

Jak se mozek zvířat na zemi postupně vyvíjel, obohatil se o tzv. limbický systém. Funkcí limbického systému jsou pocity, emoce, dlouhodobá paměť a čich. Do limbického systému patří seskupení koncového mozku, mezimozku a středního mozku. 

Vývojově nejmladší část mozku – neokortex neboli šedá kůra mozková – analyzuje, přepočítává a vyhodnocuje. Dělá to ale pomalu. 

Když na vás z lesa vyskočí krokodýl, tak máte díky amygdale šanci na přežití tím, že vám hned řekne „zdrhééééj!“. Jak zdrháte, tak se probere limbický systém a hodí vám tak k tomu útěku i nějakou emoci – strach třeba. Kdybyste čekali s reakcí až neokortex začne přemýšlet o tom, „co tady sakra dělá krokodýl“ a „že nesouhlasíte s výrobou kabelek z krokodýlí kůže“, tak je asi po vás.

Amygdala ale v dnešní době nemá dost práce.

Opravdu už nám smrtelná nebezpečí nehrozí na každém rohu. Ona se ale svého vlivu na náš život nechce vzdát, tak vyskakuje při každé jen trochu stresové situaci a nutí nás reagovat „primitivně“ – bojovat, zdrhnout nebo zamrznout.

Stalo se vám už, že jste vyjeli na kolegu v práci, kvůli hlouposti? Nebo zamrzli, když se vás šéf na něco zeptal a vy jste nebyli připraveni? Nebo jste se začali vymlouvat a kličkovat, když se zeptal „proč to ještě není“? 

A přitom se stačilo kolegy doptat, jak svoji poznámku myslí, a dalo se předejít konfliktu. Nebo šéfovi odpovědět, že se musíte podívat do směrnice, případně podat vysvětlení, proč ještě není úkol hotový. No jo, jenže než se pomalý neokortex rozhýbal a vyslal takovou vědomou a logickou reakci, tak ho mrštná amygdala předběhla a zareagovala primitivně. Ale jde to změnit. Trénujte to. Příště vám ukážu jak. 

Jen poznamenám, že někteří evoluční neurovědci s touto teorií nesouzní. Mně to ale dává smysl a většina koučů, mentorů a vědců, které sleduji, s touhle teorií pracují a dál ji rozvádí. 

Mne tohle poznání- teorie- pochopení… je jedno, jak se to nazve… před časem dost pomohlo a posunulo mne to dál. Tak mi přišlo fajn se s vámi o to podělit.

Obsah článku

O Autorce

Jsem Andrea –  koučka, která vám rozumí a pomůže vám dosáhnout vašich vysněných cílů.

Svoje zkušenosti a vzdělání a dovednosti jsem využila při sestavení unikátního koučovacího přístupu, a tak vám pomůžu mít výsledky, které baví.

Další články, které stojí za to si přečíst

CO KDYBY TA DALŠÍ KAPITOLA VAŠEHO ŽIVOTA BYLA TOU NEJSILNĚJŠÍ?

Chcete i vy pocítit sílu efektivního myšlení?